|
|
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Juránek, Marek ; Svojanovský, Viktor (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Terminál se stává dopravním srdcem celého Dvora Králové nad Labem. napojení vlakové a autobusové dopravy vychází ze tvaru "dvora" - tedy volného prostoru, který je obklopený budovami. zde se pak odehrává děj dopravy, lidských setkání a každodenních starostí a radostí. místo bylo navrženo tak, aby jej lidé využívali nejen za účelem cestování, ale i pro trávení volných chvil. charakteristické pohledové osy na dopravu umožní návštěvníkovi zažít netradiční chvíle. vzhledem působí terminál futuristickým dojmem, ale také respektuje tradice města a snaží se obohatit okolí tak, aby se z něj stalo další místo, kde budou lidé rádi trávit čas. vlak a autobusy vjíždí do terminálu 21. století, ale přesto návrh respektuje jeho historii a okolí se snaží svou podobou a funkcí obohatit. terminál "dvůr" je místem setkání, plynutí času, loučení a místem, kde začíná naše cesta za dobrodružstvím.
|
|
|
Povrchové a podzemní vody v oblasti Libického luhu
Bašta Spinali, Izabela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Oblast Libického luhu byla v kvartéru utvářena především působením řeky Labe, která zde zanechala soustavu slepých a mrtvých ramen, tůní, mokřadů, lužního lesa a podmáčených luk, propojenou mělkou podzemní vodou kvartérního kolektoru. V období svrchní křídy byla oblast Libického luhu zaplavena mořem a díky tomu se nyní v podloží Libického luhu nachází cenomanský kolektor minerálních vod poděbradské zřídelní struktury, která je součástí české křídové pánve. Tato práce přináší přehled informací o vodách v oblasti Libického luhu, zejména o vývoji povrchových vod během posledních zhruba 2000 let, o podzemních vodách kvartérního kolektoru a o minerálních vodách poděbradské zřídelní struktury. To vše práce zasazuje do kontextu klimatických, geologických, pedologických a v neposlední řadě ekologických podmínek oblasti Libického luhu, který je významným ekosystémem z hlediska biodiverzity v jinak poměrně hustě osídlené zemědělské krajině. Klíčová slova: Libický luh, povrchová voda, hydrologie, Labe, podzemní voda, hydrogeologie, cenomanský kolektor, česká křídová pánev, poděbradská zřídelní struktura, lužní les
|
|
|
Návrh revitalizace naučné stezky "Údolím Labe" a jeho ověření a využití v praxi na ZŠ
Hrozányová, Martina ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na didaktické využití naučné stezky Údolím Labe pro žáky 2. stupně základní školy. Hlavním cílem práce bylo vytvořit námět pro praktické využití stávající naučné stezky Údolím Labe a zároveň prokázat, že exkurze jako organizační forma výuky je svou všestranností efektivním nástrojem ve vzdělávacím procesu a přes mnohá úskalí při její realizaci stojí za vynaložené úsilí. Teoretická část zahrnuje charakteristiku naučné stezky a jejího okolí, význam, funkci a organizaci exkurze a zařazení přírodovědné exkurze v Rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání. Druhá část práce je výzkumná - obsahuje popis autorského pracovního listu a metod testování, tj. pretest/posttest a postojový dotazník. Ty byly použity u pilotní skupiny žáků základní školy, již se exkurze zúčastnili. Výsledky šetření ukazují, že exkurzi je možno vnímat jako efektivní a zároveň oblíbenou výukovou formu, jejímž prostřednictvím lze zvýšit účinnost výuky přírodopisu na základní škole. Jejich validita je ovlivněna malým počtem účastníků a pouze jednou realizací, nelze je proto paušalizovat. Přesto mohou dílčí postřehy přispět k poznání, že netradiční formy výuky mají své nezastupitelné místo ve vyučovacím procesu na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA žák, výuka, ZŠ, exkurze, pracovní list,...
|
|
|
Antropogenní znečištění labských sedimentů
Haismanová, Pavla ; Chalupová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bernsteinová, Jana (oponent)
Práce je zaměřená na znečištění sedimentů fluviálních jezer Labe. Výzkum byl prováděn v jezeře Kluk u Poděbrad, které bylo uměle odděleno od toku řeky a nyní je v komunikaci s Labem pouze omezeně. Práce byla zaměřena na chemické složení starých sedimentů ve vertikálním profilu dokumentující staré antropogenní znečištění nivy Labe. Jednotlivé vrstvy sedimentu byly analyzovány odděleně, kromě zrnitostní analýzy bylo provedeno stanovení koncentrací těžkých kovů a arsenu (Ag, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb a Zn). Sediment odebraný v blízkosti řeky obsahoval vyšší koncentrace prvků ve srovnání se vzdálenějším odběrovým místem, což poukazuje na rozdílnou distribuci prvků a rozdílnou sedimentační rychlost v rámci jezera. Z hlediska zhodnocení sedimentu podle geoakumulačního indexu byl sediment velmi silně kontaminovaný stříbrem, střední až silnou kontaminaci vykazovaly arsen, kadmium, rtuť, olovo a zinek, koncentrace kobaltu, chromu, mědi, manganu a niklu odpovídaly nekontaminovanému až středně kontaminovanému sedimentu. Podle metodiky MKOL překročily koncentrace horní prahovou hodnotu v případě stříbra, rtuti, niklu a olova. Dolní prahová hodnota byla překročena v případě chromu, mědi a zinku.
|
|
|
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Juránek, Marek ; Svojanovský, Viktor (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Terminál se stává dopravním srdcem celého Dvora Králové nad Labem. napojení vlakové a autobusové dopravy vychází ze tvaru "dvora" - tedy volného prostoru, který je obklopený budovami. zde se pak odehrává děj dopravy, lidských setkání a každodenních starostí a radostí. místo bylo navrženo tak, aby jej lidé využívali nejen za účelem cestování, ale i pro trávení volných chvil. charakteristické pohledové osy na dopravu umožní návštěvníkovi zažít netradiční chvíle. vzhledem působí terminál futuristickým dojmem, ale také respektuje tradice města a snaží se obohatit okolí tak, aby se z něj stalo další místo, kde budou lidé rádi trávit čas. vlak a autobusy vjíždí do terminálu 21. století, ale přesto návrh respektuje jeho historii a okolí se snaží svou podobou a funkcí obohatit. terminál "dvůr" je místem setkání, plynutí času, loučení a místem, kde začíná naše cesta za dobrodružstvím.
|
|
|
Obsah rtuti ve svalovině jelce tlouště (\kur{Leuciscus cephalus}) z dolních úseků řek povodí Labe
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo zhodnotit obsah celkové rtuti ve vzorcích svaloviny 141 jelců tlouštů (Leuciscus cephalus) odlovených v sedmi českých řekách (Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Otava, Lužnice, Labe) a posoudit potencionální rizika konzumace ryb z těchto řek. Hodnoty zjištěné ve vzorcích, odebraných v roce 2011 byly porovnány s hodnotami z vzorků z roku 2010. Obsah rtuti byl stanovován atomovým absorpčním spektrofotometrem AMA 254. Nejvyšší průměrné koncentrace rtuti byly v roce 2010 zjištěny v profilu Otava Topělec (0,240 +- 0,106 mg/kg) a v profilu Labe-Obříství (0,222 +- 0,102 mg/kg) v roce 2011. Nejnižší koncentrace byly v obou letech zjištěny v profilu Berounka-Beroun (2010: 0,053 +- 0,013 mg/kg a 2011: 0,064 +- 0,010 mg/kg). Zdravotní riziko konzumace ryb vyjádřené "hazard indexem" se v jednotlivých lokalitách pohybovalo mezi hodnotami 0,1 a 0,4. Výsledky rovněž prokázaly překročení hygienického limitu obsahu rtuti pro rybí produkty (0,5mg.kg-1) u vzorku svaloviny jednoho kusu tlouště z profilu Otava-Topělec (0,59mg.kg-1).
|
|
|
Vývoj československé lodní dopravy na Labi v letech 1948 až 1964
Pazderková, Hana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Diplomová práce analyzuje vývoj lodní dopravy na Labi v letech 1948 až 1964. Zaměřuje se především na postavení Labe v dopravní infrastruktuře státu. Hodnotí československou zahraniční plavbu na Labi, projekty na splavnění řeky a zavádění inovací v labské plavbě. Věnuje se znárodnění podniku Československá plavba labská, vzniku monopolu a spojení Československé plavby labské s Československou plavbou oderskou. Součástí diplomové práce je také komparace výkonů a dalších ukazatelů Československé plavby labsko-oderské s Československou plavbou dunajskou a komparace množství přepraveného říční, železniční a silniční dopravou. Práce se zabývá se také vývojem struktury přepravovaného zboží a důvody pro její změnu.
|
|
| |
|
|
Historické povodně v Čechách v díle drážďanského hydrometeorologa Christiana Gottlieba Pötzsche. Na okraj 200. výročí jeho úmrtí
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Na jaře 2005 uplynulo 200 let od úmrtí významného saského hydrometeorologa Ch. G. Pötzsche, autora pozoruhodného kompendia „Chronologické dějiny velkých povodní Labe za tisíc a více let“. Tato monografie vyšla v Drážďanech v roce 1784 a později byla doplněna dvěma dodatky (z let 1786 a 1800). Je výsledkem mnohaletého a pečlivého shromažďování a studia nejrůznějších historických i soudobých zdrojů informací. Pro dokumentaci historických povodní v České republice je důležité, že Pötzschovo dílo obsahuje také celou řadu údajů o vzniku a průběhu konkrétních hydrometeorologických extrémů v českém úseku povodí Labe a jeho přítoků. Autor totiž čerpal nejen z řady historických pramenů (německých, českých i latinských), nýbrž i z dostupných soudobých informací z Čech, dnes pozapomenutých nebo nedochovaných. Proto je Pötzschova monografie významná i pro hodnocení a rekonstrukci „českých“ povodní do roku 1800.
|
|
| |
host ::
RSS.